1. Jaký je postup změny dodavatele plynu pro domácnosti a maloodběratele?
2. Jak získat náhradu za nedodržení standardů kvality dodávek plynu?
3. Jak efektivně rezervovat distribuční kapacitu pro odběrná místa s měřením typu A nebo B?
4. Jaké je složení ceny za služby dodávky plynu?
5. Je výše stanovených záloh na odběr plynu přiměřená?
6. Co dělat, pokud mám podezření na vadný plynoměr? Jak zajistit jeho přezkoušení a výměnu?
7. Proč se přešlo od objemových jednotek (m³) na energetické jednotky (kWh, MWh)?
8. Mohou se změnit ceny plynu v průběhu roku?
9. Co je to daň z plynu?
10. Mohu si udělat samoodečet plynu na konci roku a zažádat o vystavení mimořádného vyúčtování ke konci roku?

---

1. Jaký je postup změny dodavatele plynu pro domácnosti a maloodběratele?

Právo volby dodavatele plynu formou bezplatné změny mají všichni zákazníci od 1. ledna 2007. Změnou dodavatele plynu mají zákazníci možnost ovlivnit část svých celkových nákladů za služby dodávky plynu.

 

2. Jak získat náhradu za nedodržení standardů kvality dodávek plynu?

Dne 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství. Jejím předmětem je stanovení požadované kvality dodávek plynu a služeb souvisejících s regulovanými činnostmi v plynárenství, včetně výše náhrad za její nedodržení a lhůt pro uplatnění nároků na náhrady.

Požadovaná kvalita je vyjádřena prostřednictvím standardů, za jejichž nedodržení je odpovědný držitel příslušné licence ve vztahu ke konečnému zákazníkovi. V případě, že není standard vůči zákazníkovi dodržen, je příslušný držitel licence, kterého se standard týká, povinen poskytnout zákazníku náhradu, jejíž výši vyhláška také vymezuje.

Konečný zákazník uplatňuje nárok na náhradu za nedodržení příslušného standardu u toho subjektu, se kterým má uzavřenou smlouvu a kterého se příslušný standard dotýká. Většina konečných zákazníků z kategorie domácností má uzavřenou tzv. smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Z tohoto typu smlouvy vyplývá, že zákazníkovi jsou zajištěny kompletní služby, které s dodávkou plynu souvisejí, tj. nejen zajištění samotného plynu, ale také služby přepravy, distribuce a skladování plynu. Konečný zákazník se pak v případě porušení příslušného standardu obrací přímo na svého obchodníka. V ostatních případech se obrací na držitele příslušné licence, se kterým má uzavřený příslušný typ smlouvy.

Příkladem standardu týkajícího se zákazníka kategorie domácnost je standard lhůty pro vyřízení reklamace na vyúčtování dodávky plynu. Právě s tímto druhem standardu se zákazníci kategorie domácnost nejčastěji obrací ve svých dotazech na Energetický regulační úřad. Důvodem reklamací bývá často špatné zúčtování zaplacených záloh za příslušné fakturační období. Z vyhlášky vyplývá, že k zaslání písemného vyřízení reklamace zákazníka by mělo ze strany jeho dodavatele dojít do 15 kalendářních dnů od doručení reklamace. V případě, že je reklamace posouzena jako oprávněná, zákazník musí do 30 kalendářních dnů obdržet rozdíl v platbách. Pokud zákazník neobdržel písemné vyřízení reklamace ani nebyl vypořádán případný rozdíl v platbách v řádném termínu standardu, má zákazník nárok na náhradu za každý i započatý den; v tomto případě se jedná o dva nároky na náhradu. Výše náhrady se pro kategorii domácnost a maloodběratel pohybuje v rozmezí od 750 Kč do 7 500 Kč.

Problémovou oblastí může být dodržování lhůt pro posouzení žádosti o připojení zařízení žadatele k přepravní nebo distribuční soustavě. Příslušný provozovatel distribuční soustavy se vyjadřuje k zaslané žádosti o připojení do 30 kalendářních dnů. Jinak náleží zákazníkovi náhrada v rozmezí od 1 500 Kč do 15 000 Kč.

Vyhláška rovněž řeší případ požadované lhůty pro vyřízení reklamace měření dodávky plynu. Provozovatel přepravní či distribuční soustavy v případě reklamace zákazníka na měření dodávky je povinen zaslat písemné stanovisko s vysvětlením příčin problémů s měřením, a to do 15 kalendářních dnů. Pokud je shledán problém s měřením, je sjednán se zákazníkem termín prohlídky pro odstranění zjištěných problémů, případně dojde k výměně měřícího zařízení či jeho přezkumu. O výsledcích přezkumu má pak zákazník právo se dovědět ve lhůtě 90 kalendářních dnů od doručení reklamace. V případě, že je reklamace vyřízena jako oprávněná, jsou zákazníkovi vyrovnány rozdíly v platbách do 10 kalendářních dnů. Pokud dojde k porušení tohoto standardu, mohou vzniknout až tři nároky na náhradu. Její výše se pro domácnosti a maloodběr pohybuje v rozmezí od 750 Kč do 7 500 Kč.

Všeobecnou podmínkou k uplatnění náhrad za nedodržení příslušného standardu vyplývajícího z vyhlášky je ovšem nutné, aby zákazník o uplatnění náhrady požádal včas. V případě, že konečný zákazník lhůtu na poskytnutí náhrady zmeškal, ztrácí nárok na náhradu. Počátek lhůty pro požádání poskytnutí náhrady je vázán na podání první reklamace, proto s podáním nové reklamace není možné lhůty obnovit, jak se mnohdy zákazníci domnívají.

Pro upřesnění je také třeba uvést, že nárok konečného zákazníka na poskytnutí náhrady za nedodržení příslušného standardu nelze zaměňovat s nárokem na náhradu vzniklé škody. Jedná se o samostatný nárok, jehož vznik je spojen s porušením povinnosti držitelem licence stanovené energetickým zákonem. Vzniklou škodu může konečný zákazník vymáhat soudní cestou.

Uvedené standardy představují pouze část standardů, které vyhláška č. 545/2006 Sb. postihuje, a prezentují nejčastěji kladené dotazy. Naším cílem je rozšíření veřejného povědomí o existenci této vyhlášky a zajištění kvalitnějších služeb spojených s dodávkou zemního plynu pro konečné spotřebitele.

 

3. Jak efektivně rezervovat distribuční kapacitu pro odběrná místa s měřením typu A nebo B?

Optimálně stanovená výše rezervované distribuční kapacity znamená pro konečného zákazníka, jehož odběrné místo je vybaveno měřením typu A nebo B, nejhospodárnější přístup při uzavírání smlouvy o dodávce plynu. Pro tento účel by měl zákazník, který neodebírá plyn rovnoměrně v průběhu roku, posuzovat výši rezervované distribuční kapacity v souvislosti s ročním průběhem odběru a využívat možnosti kombinace kapacity rezervované na dobu neurčitou (roční) s rezervací krátkodobých distribučních kapacit, měsíční či klouzavé.

Správně stanovená výše rezervované distribuční kapacity všemi odběrateli je rovněž základním předpokladem pro správné stanovení ceny za distribuci a vytvoření nediskriminačních podmínek pro zákazníky, kteří v různé míře zatěžují svým charakterem odběru distribuční soustavu.

Z tohoto důvodu Energetický regulační úřad doporučuje jednotlivým zákazníkům prověřit případně ve spolupráci s jejich dodavatelem plynu optimální nastavení distribuční kapacity a aktivně sledovat, řídit a optimalizovat potřeby v průběhu kalendářního roku. Pomůckou pro zákazníka může být tzv. kalkulátor pro optimalizaci rezervované kapacity umístěný na webových stránkách Energetického regulačního úřadu.

 

4. Jaké je složení ceny za služby dodávky plynu?

Celkovou cenu za služby dodávky plynu je možné rozdělit na část regulovanou Energetickým regulačním úřadem a část neregulovanou, kterou stanovuje obchodník s plynem, dodávající plyn do konkrétního odběrného místa.

Regulovanými cenami, které stanovuje Energetický regulační úřad jsou:

• cena za přepravu plynu,
• cena za distribuci plynu,
• cena za služby operátora trhu.

Přeprava plynu je doprava plynu z hranic České republiky do vstupních bodů jednotlivých distribučních soustav, doprava plynu z hranic do zásobníků a ze zásobníků do distribučních soustav.

Distribucí plynu se rozumí doprava plynu systémem plynovodů různých tlakových úrovní do odběrných míst zákazníků.

Operátor trhu je akciová společnost založená a vlastněná minimálně z 67 % státem. Společnost se zabývá organizováním trhu s plynem mezi obchodníky s plynem, zpracováním dat potřebných pro fungování přepravní soustavy a prováděním dalších činností spojených s fungováním trhu s plynem.

Největší regulovanou cenou je cena za distribuci plynu. Po neregulované ceně za komoditu a obchod je druhou největší částí celkové ceny dodávky. Tato cena je, až na výjimky, dvousložková a skládá se z části variabilní (proměnlivé) a části fixní (stálé). Variabilní složkou je pevná cena za odebraný plyn stanovená v Kč/MWh. Znamená to, že čím více plynu zákazník odebere, tím je celková částka zaplacená za tuto cenu vyšší. Fixní složkou je stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu stanovený v Kč/měsíc. Tuto složku ceny platí zákazník bez vazby na množství odebraného plynu, tedy i za měsíce, ve kterých žádný plyn neodebírá. Stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu není nájmem za plynoměr, jak je někdy mylně označován, ale jedná se o cenu za schopnost distribuční soustavy umožnit zákazníkovi odebírat plyn v kteroukoli dobu v množství podle smlouvy o připojení. Od roku 2010 je součástí ceny za distribuci i cena za přepravu plynu na rozhraní přepravní a distribuční soustavy, jak je blíže vysvětleno v následujícím textu zabývajícím se cenami za přepravu plynu.

Ceny za přepravu plynu jsou stanoveny na vstupní a výstupní body přepravní soustavy, kterými jsou hranice České republiky, zásobníky plynu a rozhraní mezi přepravní a distribuční soustavou. Do roku 2009 byly všechny náklady obchodníka spojené s přepravou plynu vybírány od zákazníků dle jeho obchodní strategie, a to u převážné většiny obchodníků prostřednictvím položky dodávky s názvem „ceny za ostatní služby dodávky". Bylo tedy na jeho rozhodnutí, jak a v jaké výši bude tyto náklady od jednotlivých zákazníků vybírat. Jednalo se však vždy pouze o rozdělení nákladů účtovaných obchodníkovi přepravcem a obchodník v rámci této ceny nerealizoval zisk. Od ledna roku 2010 díky nové legislativě je možné ceny za přepravu spojené s rozhraním mezi přepravní a distribuční soustavou, které představují cca 70 % povolených výnosů provozovatele přepravní soustavy, stanovit podle množství distribuovaného plynu v MWh a podle rezervované kapacity přímo na jednotlivá odběrná místa zákazníka. Cena za výstup z přepravní soustavy do distribučních soustav byla tak integrována do cen za distribuci. Projevuje se jak ve variabilní, tak ve fixní složce ceny za distribuci. Každý zákazník se tak podílí na nákladech přepravy v jednotkovém vyjádření stejně, což bylo dlouhodobým cílem Energetického regulačního úřadu. Následně pak dochází k výraznému snížení nákladů souvisejících s přepravou, které rozděluje konkrétní obchodník s plynem v závislosti na své strategii. Tento nový přístup se projevuje snížením ceny za přepravu, která je součástí „ceny za ostatní služby dodávky" uváděné v cenících dodavatelů s plynem.

Poslední regulovanou cenou, kterou platí zákazníci je cena za služby operátora trhu. Cenu za zúčtování v Kč/MWh, kterou hradí zákazníci podle množství spotřebovaného plynu, činí nejmenší část celkové ceny dodávky plynu.

Cenami neregulovanými jsou ostatní ceny uváděné v cenících obchodníků s plynem. Jejich výši a strukturu stanovuje každý obchodník s plynem podle portfolia svých zákazníků a podle své obchodní strategie.

Rozhodující podíl v celkové ceně dodávky hraje cena za komoditu a obchod. Tato cena obsahuje nákupní cenu komodity od dovozce, nebo od jiného obchodníka, od něhož daný obchodník plyn nakupuje, náklady na obchodní činnost a marži obchodníka.

Ceny, které obchodník používá při vyúčtování dodávky plynu, jsou zveřejňovány na jeho webových stránkách. Změny cen komoditní složky dodávky, které odrážejí vývoj nákupní ceny plynu na velkoobchodním trhu, provádí každý obchodník v závislosti na své obchodní strategii. Změny cen nemusí probíhat čtvrtletně, jak bylo v minulosti obvyklé. Rovněž neregulované ceny mají obvykle složku variabilní a složku fixní. Podíl, který je hrazen variabilní složkou a stálým platem určuje obchodník s plynem. Znamená to tedy, že změna podílu nákladů hrazených variabilní složkou a stálým platem, vychází z obchodní politiky konkrétního obchodníka.

 

5. Je výše stanovených záloh na odběr plynu přiměřená?

Energetický regulační úřad nemá dle kompetencí daných energetickým zákonem možnost stanovit způsob, četnost a výši záloh. Stanovení výše záloh a jejich výsledné zúčtování není rovněž v současné době zakotveno v žádné energetické legislativě. Trh se zemním plynem v ČR je plně liberalizován, Energetický regulační úřad reguluje ceny distribuce a přepravy, nikoli ceny dodávky. Dodávka plynu je smluvním ujednáním dvou stran, zákazníka a dodavatele plynu. Zákazník tak má právo si dohodnout obchodní podmínky včetně způsobu stanovování záloh.

Vlastní výpočet výše záloh, který provádí dodavatel, závisí na dvou základních parametrech. Prvním je spotřeba předcházejícího dvanáctiměsíčního fakturačního období. Druhým je predikovaná cena dodávky plynu. Na výši zálohy má také vliv případný přeplatek či nedoplatek odběratele. Vždy však musí platit, že výše zálohy by měla co nejvěrněji odrážet předpokládanou spotřebu plynu.

Zákazník má však právo obrátit se na svého dodavatele plynu a požádat o úpravu záloh. Energetický regulační úřad se dosud nesetkal s případem, kdy by se zákazník na úpravě záloh nedohodl. Energetický regulační úřad však doporučuje uvážit přiměřenost výše záloh. Příliš nízko nastavená výše záloh může vést k nedoplatku při vystavení vyúčtování.

Pokud by však nebylo možné zajistit vzájemnou dohodu při stanovování výše záloh mezi Vámi a Vaším dodavatelem plynu, je možné požádat Energetický regulační úřad o prošetření postupu dodavatele plynu.

 

6. Co dělat, pokud mám podezření na vadný plynoměr? Jak zajistit jeho přezkoušení a výměnu?

Odběr plynu zákazníka je podle § 71 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon) měřen měřicím zařízením (plynoměrem). Toto zařízení udržuje provozovatel distribuční nebo přepravní soustavy, který též pravidelně ověřuje správnost jeho měření.

Rovněž podle § 71 odst. 9 energetického zákona má konečný zákazník právo v případě pochybností o správnosti údajů měření požádat o přezkoušení měřicího zařízení, zda splňuje požadavky stanovené certifikátem schválení typu a relevantním předpisem ČSN. O ověření přezkoušení by měl konečný zákazník požádat svého obchodníka s plynem nebo provozovatele distribuční soustavy nejpozději po obdržení vyúčtování. Provozovatel distribuční soustavy je potom povinen, v případě vzniku pochybností o správnosti údajů měření, zajistit ověření správnosti měření.

Přezkoušení plynoměru provádí vždy nezávislé metrologické středisko, které je autorizováno Českým metrologickým institutem k ověřování měřidel v souladu se zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii. Ověření tedy vždy provádí nezávislý subjekt, který nemá žádnou vazbu na provozovatele distribuční soustavy, takže není opodstatněné se obávat nevěrohodnosti provedeného ověření.

Pokud se potvrdí, že na měřicím zařízení byla v době provádění odečtu závada, stanoví se náhradní údaje o spotřebě nebo dodávce plynu podle § 5, odst. 3) vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření, ve znění pozdějších předpisů. Spotřeba se stanoví na základě množství plynu dodaného ve stejném období minulého roku nebo odebraného množství plynu naměřeného v následujícím srovnatelném období.

Také platí, že pokud byla na měřicím zařízení shledána závada, náklady na přezkoumání měřidla hradí provozovatel distribuční nebo přepravní soustavy. Pokud však na měřicím zařízení není závada prokázána, vzniklé náklady na přezkoušení plynoměru nezávislým metrologickým střediskem hradí zákazník.

 

7. Proč se přešlo od objemových jednotek (m³) na energetické jednotky (kWh, MWh)?

Hlavním důvodem pro změnu objemových jednotek (m³) na jednotky energetické (kWh, MWh) je objektivnější způsob účtování spotřeby plynu. Plyn je do odběrných míst zákazníků dodáván z různých zdrojů a jeho kvalita může být v čase proměnlivá. Rozpětí předepsaných kvalitativních parametrů dodávaného plynu uvádí příloha č. 5 vyhlášky č. 108/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Plyn, který by nesplňoval stanovené parametry, nesmí být zákazníkům dodáván.

Spalné teplo objemové dodávaného plynu se může dle uvedené vyhlášky pohybovat v rozmezí 9,4 – 11,8 kWh/m³. Na tyto hodnoty jsou konstruovány i hořáky domácích plynových spotřebičů.

Množství energie, které se z plynu získá, se při odebrání stejného objemového množství může lišit. Ve vztahu ke konečným odběratelům se jedná o přesnější a spravedlivější způsob účtování, při kterém platí za skutečně dodanou energii plynu.

Plynoměry jsou schopné zachytit pouze objem plynu, který jimi proteče. Technicky a ekonomicky není možné všechna odběrná místa vybavovat měřidly, která by dokázala stanovit spotřebu přímo v energetických jednotkách. Zjišťování hodnoty spalného tepla plynu, pomocí kterého se objemové jednotky přepočítávají na jednotky energetické, je prováděno na měřících stanicích na předávacích bodech přepravní a distribuční soustavy. V těchto stanicích je v laboratorních podmínkách v několikaminutových intervalech průběžně určováno přesné složení plynu, ze kterého se následně vypočte aktuální hodnota spalného tepla.

Pro odběrné místo není možné předem přesně stanovit jednu konstantní hodnotu spalného tepla plynu. Roční hodnota se vypočte jako vážený průměr za celé sledované období. Vypočtená hodnota spalného tepla pro odběrné místo je tedy uváděna až na vyúčtování, tedy vždy až po provedení odečtu plynoměru. Denní hodnoty spalného tepla a měsíční průměrné hodnoty spalného tepla jsou uváděny na webových stránkách provozovatelů distribučních soustav.

Je nutné si uvědomit, že v odběrných místech není využíván objem plynu, ale energie (teplo), která vznikne jeho spálením. Vzhledem k tomu, že energie obsažená ve stálém objemu plynu se průběžně mění, je nutné tuto skutečnost zohledňovat při účtování spotřeby plynu. Pokud by byl fakturován pouze odebraný objem plynu, nebyla by zohledněna proměnlivá energetická vydatnost nakupovaného „zboží" a docházelo by tak k plošnému poškozování spotřebitelů.

Prodej plynu v energetických jednotkách tedy lépe vystihuje množství dodané energie vázané v této komoditě. Spálením 1 m³ plynu ze dvou různých zdrojů o rozdílném spalném teple vzniká rozdílné množství energie. Dodaný objem plynu proto není zcela objektivním ukazatelem spotřeby energie. Přechod na účtování zemního plynu v energetických jednotkách přinesl i snadnější porovnání výhodnosti paliv a energií používaných pro vytápění.

Dodavatelé plynu někdy ve svých cenících uvádějí pro porovnání orientační obecnou hodnotu spalného tepla 10,55 kWh/m³, případně jinou hodnotu. Tato hodnota slouží pouze k usnadnění přepočtu a není při vystavení vyúčtování používána.

 

8. Mohou se změnit ceny plynu v průběhu roku?

Regulované ceny plynu jsou každoročně stanoveny cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu nejpozději do 30. listopadu s platností na celý následující kalendářní rok. Cena vlastní komodity tj. plynu a ostatních služeb dodávky (neregulovaná část ceny) není Energetickým regulačním úřadem regulována a její výše se může měnit na základě smluvních vztahů mezi dodavatelem a odběratelem. Frekvence změn je závislá pouze na obchodní strategii dodavatele plynu a může se měnit i několikrát do roka nebo se naopak během roku nemusí změnit vůbec.

 

9. Co je to daň z plynu?

Povinnost zavést systém zdanění zemního plynu s účinností od 1. ledna 2008 vyplynul pro Českou republiku z ustanovení směrnice Rady 2003/92/EC o zdanění energetických produktů. Zdanění plynu upravuje část čtyřicátá pátá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Osvobození od daně ze zemního plynu dle § 8 odstavce 1 písmene a) zákona č. 261/2007 Sb., se vztahuje na výrobu tepla v domácnostech a domovních kotelnách. Osvobození se tedy vztahuje na ty domácnosti, které používají plyn na vaření, ohřívání vody, topení nebo jejich vzájemnou kombinaci.

Domácností se rozumí konečný zákazník, který neodebírá plyn pro jiné účely než pro svou vlastní spotřebu. Dodat takto osvobozený plyn lze pouze konečnému spotřebiteli, který ve smluvním vztahu s dodavatelem plynu vystupuje jako fyzická nepodnikající osoba, která dodavateli pro účely dodávky neposkytla IČ nebo DIČ. V individuálních případech může dodavatel dodat plyn osvobozený od daně dle § 8 odstavce 1 písmene a) výše uvedeného zákona i např. Společenství vlastníků nebo bytovému družstvu, provozovatelům chráněných bytů, pokud je plyn jejich prostřednictvím dodán přímo pro výrobu tepla v domácnosti. V tomto případě je však odběratel povinen nárok na osvobození od daně dodavateli prokázat.

Domovní kotelnou se rozumí decentralizovaný zdroj umístěný v bytovém domě, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Za domovní kotelnu se nepovažuje zdroj tepla, který neslouží k vytápění alespoň jedné domácnosti.

Daň z plynu je obdobně jako daň z přidané hodnoty hrazena za finální produkt, tj. konečnými odběrateli. Bližší výklad k výše uvedenému a popsanému Vám poskytne webový portál Celní správy České republiky.

 

10. Mohu si udělat samoodečet plynu na konci roku a zažádat o vystavení mimořádného vyúčtování ke konci roku?

Samoodečet ke konci roku je řešen vyhláškou č. 70/2016 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, kde je v § 15 odstavce 3 uvedeno, že dodavatel plynu, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy poskytne zákazníkovi na jeho vyžádání bezplatně mimořádné vyúčtování k 31. prosinci kalendářního roku, pokud zákazník společně s vyžádáním mimořádného vyúčtování zašle dodavateli plynu, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle jiného právního předpisu. Tímto jiným právním předpisem se rozumí vyhláška č. 108/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve výše uvedené vyhlášce v § 5 odstavce 2 písmene b) je uvedeno, že údajem z měření plynu jsou údaje odečtené z měřicího zařízení a předané přímo účastníkem trhu s plynem provozovateli distribuční soustavy, nebo údaje vypočtené na základě předaných údajů, pokud výše spotřeby v daném odběrném místě odpovídá charakteru spotřeby a průběhu spotřeby v předcházejících obdobích, u údajů odečtených zákazníkem s měřením typu C pouze v případě, že odečet bude doručen do 5 dnů od termínu řádného odečtu.